Titanic

RMS (z anglického Royal Mail Steamer) Titanic byl luxusní parník společnosti White Star Line, který ztroskotal během své první plavby v noci ze 14. na 15. dubna roku 1912. Zahynulo 1517 cestujících a členů posádky. Zkáza Titanicu je jednou z nejznámějších námořních katastrof.

 

KONSTRUKCE LODI

 

Titanic byl postaven v Belfastu v loděnicích Harland & Wolff na objednávku společnosti White Star Line, jako druhý ze série tří lodí podobných parametrů (vedle Olympicu a Britannicu). Šéfkonstruktérem lodi byl Thomas Andrews považovaný za absolutní špičku ve svém oboru. Pro stavbu lodi byl použit ten nejlepší materiál a ta nejlepší technika, jaké v té době existovaly.

Titanic byl 269,1 metrů dlouhý a 28,25 metrů široký, měl hrubou prostornost 46 328 BRT a jeho výtlak činil 52 310 tun při maximálním ponoru (10,54 m). Byl o něco větší než Olympic, a představoval proto největší námořní plavidlo, jaké bylo do té doby vyrobeno. Jeho trup byl rozdělen na 16 vodotěsných komor a dno lodi bylo zdvojeno. Celkově byl Titanic považován za jednu z nejbezpečnějších lodí na světě, ba dokonce za loď nepotopitelnou. O tuto domněnku se zasloužil odborný časopis Shipbuilder, který napsal, že "po uzavření vodotěsných dveří se loď stává prakticky nepotopitelnou". Loď měla vydržet dokonce i současné proražení prvních 4 vodotěsných komor, což již bylo při její velikosti dost nepředstavitelné. 29 parních kotlů v 6 samostatných kotelnách pohánělo 2 pístové parní stroje (každý o výkonu 15 000 koní) a turbínu (o výkonu 16 000 koní). Loď měla tři lodní šrouby (prostřední vážil 22 tun, krajní vážily 38 tun), maximální rychlost lodi se odhadovala na 24 uzlů (Titanic jí nikdy neplul). Kouř z kotlů byl odváděn do tří pravých komínů. Kromě nich byl nainstalován ještě falešný komín na zádi sloužící jako hlavní vývod ventilace a komín kuchyně. Loď pak se čtyřmi komíny vypadala větší a budila větší dojem bezpečí.

Úkolem Titanicu byl převoz cestujících (kapacita činila něco přes 2450 cestujících, byl zde i prostor pro omezený počet kočárů a automobilů a jeřáb, který by je naložil) a pošty mezi Evroupou a Severní Amerikou, na kteréžto trase měl konkurovat obřím parníkům společnosti Cunard Line, Mauretanii a Lusitanii. Obsluhu lodi zajišťovalo 885 členů posádky.

INTERIÉRY LODI

 

Prostory pro cestující byly rozděleny na tři třídy, na horních palubách se nacházela první třída a luxusní prostory pro její zábavu (salóny, promenádní paluba apod.), třetí třída se nacházela dole. Cestujícím první třídy byl k dispozici plavecký bazén, kurt na squash, turecké lázně, moderně vybavená tělocvična s vlastním instruktorem, čítárna a písárna, která byla jako protiklad výhradně pánského kuřáckého salónu určena dámám, rozlehlá společenská místnost a pro ty, kdo se nechtěli stravovat v lodní jídelně, tu byl k dispozici à la carte restaurant obsluhovaný francouzským a italským personálem, ke kterému náležela i pařížská kavárna, která si získala značnou oblibu. Pohyb po palubách usnadňovaly cestujícím tři výtahy v první třídě, a jeden ve druhé.

Cestující mohli (za nemalý poplatek) využít k odeslání své korespondence jedné z nejvýkonnějších radiostanic, jaká kdy byla instalována na námořním plavidle. Díky ní také mohly být vydávány lodní noviny (Atlantic Daily Bulletin).

OBĚTI

Všichni přeživší trosečníci byli sesbíráni lodí Carphatia, která doplula na místo neštěstí přibližně v 3:30. První člun, číslo 2, přirazil k boku Carpathie ve 4:10. Poslední člun, číslo 12, byl Carpathií sebrán v 8:30. Mezi asi 1517 oběťmi katastrofy byli kapitán lodi, vrchní důstojník, první a šestý důstojník. Dále šéfkonstruktér lodi se svými 8 spolupracovníky z loděnice, vrchní strojmistr se všemi strojníky a další členové posádky. Zemřela většina z 57 milionářů cestujících první třídou, včetně multimilionářů Johna Jacoba Astora, Benjamina Guggenheima, Idy a Isidora Strausových  a stovky dalších cestujících… Poslední živou osobou, která byla přítomna na palubě Titanicu (coby devítitýdenní kojenec), byla Milllvina Dean, která zemřela v neděli ráno, 31. května 2009, na zápal plic.

 

Kategorie Počet na palubě Počet zachráněných Zachránění v procentech Počet obětí Oběti v procentech
První třída 329 199 60.5 % 130 39.5 %
Druhá třída 285 119 41.7 % 166 58.3 %
Třetí třída 710 174 24.5 % 536 75.5 %
Posádka 899 214 23.8 % 685 76.2 %
Celkem 2.223 706 31.8 % 1.517 68.2 %
 

 

ZDROJ WIKIPEDIA